Podnikatel přijímající virtuální měny není povinnou osobou dle AML zákona

V poslední době se odbornou veřejností zajímající se o problematiku virtuálních měn šíří informace o extenzivním výkladu zákona č. 253/2008 Sb. (AML zákon) ze strany Finančního analytického úřad (FAÚ). Zástupci FAÚ se údajně opakovaně nechali slyšet, že AML zákon vždy vykládali tak, že povinnou osobou dle § 2 odst. 1 písm. l) AML zákona (tj. osobou poskytující služby spojené s virtuální měnou) se rozumí každá osoba, která přijímá virtuální měny jako formu úhrady za zboží nebo služby.

Tento příspěvek vysvětluje, proč je uvedený názor jednoznačně nepravdivý, nesmyslný a jeho vynucování dle našeho názoru zcela neudržitelné v případném soudním sporu. Údajný závěr FAÚ je v rozporu se zněním AML zákona, jeho výkladem, jakož i s přístupem k problematice virtuálních měn na mezinárodní úrovni (včetně orgánů jako je FATF).

Znění zákona

Dle § 2 odst. 1 písm. l) AML zákona je povinnou osobou mimo jiné: „osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou“.

Dle ustanovení § 4 odst. 8 AML zákona je pak osobou poskytující služby s virtuální měnou: „osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje nebo zprostředkovává nákup nebo prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou“.

Tato ustanovení jsou v AML zákoně účinná od 1. 1. 2017 a aktuálně navrhovaná novela je nijak nemění.

Na první pohled se může zdát jazykové znění potenciálně široké. Na které případy poskytovaných služeb má tedy předmětná úprava AML zákon cílit? S hledáním odpovědí nám může pomoci především důvodová zpráva, účel právní úpravy, jakož i zahraniční zdroje, kterými se zákonodárce inspiroval.

Cílem bylo monitorovat zásadní podnikatelské uzly

Důvodová zpráva k zákonu č. 368/2016 Sb., který doplnil do AML zákona virtuální měny, uvádí mimo jiné následující: „… V souvislosti s virtuálními měnami začínají na českém trhu působit různí poskytovatelé služeb, jakými jsou například provozovatelé online obchodovacích portálů (provozování platební brány pro umožnění převodu virtuální měny od kupujícího k prodávajícímu při koupi zboží v e-shopu) a virtuálních „směnáren“ (webů umožňujících nákup a prodej virtuální měny), poskytovatelé správy účtů ve virtuální měně nebo vedení ‚elektronické peněženky‘ …“.

Uvedené ustanovení důvodové zprávy, jakož i obecný účel předmětné právní úpravy odpovídal původním doporučením European Banking Authority a aktuální novele AML směrnice (tzv. 5. AML směrnice), a sice snaze o deanonymizaci podstatných toků virtuálních měn. Uvedený závěr je v souladu s výkladem a doporučeními FATF i s 5. AML směrnicí, která uvádí jako povinné pouze ty subjekty, které poskytují služby směny kryptoměn za fiat měny a služby vedení peněženek spravujících klientské prostředky (tzv. custodian wallet providers). Důvod je zřejmý, a sice skutečnost, že právě tyto osoby jsou hlavními uzly (tzv. gate keepers), přes které jsou transakce s virtuálními měnami realizovány a kde může docházet ke styku s chráněným fiat měnovým systémem. Ke splnění zamýšleného cíle stanoveného AML zákonem i 5. AML směrnicí je totiž takový postup zcela dostatečný a není nutné ukládat předmětné povinnosti dalším typům subjektů.

Návaznost na 5. AML směrnici a snaha AML zákona o regulaci podobných subjektů (tj. stanovení podobného rozsahu povinných osob) ostatně vyplývá i z jazykového znění, a sice výslovného výčtu směny, zprostředkování a uchování virtuálních měn a zúžení rozsahu povinných osob za pomocí textace „služeb jako předmětu podnikatelské činnosti“. Tento závěr jednoznačně potvrzuje (i) výše uvedená důvodová zpráva, která konkrétně uvádí pouze subjekty směnáren, platebních bran a poskytovatelů služeb vedení peněženek, (ii) doporučení EBA zaměřující se pouze na uvedené hlavní transakční uzly, (iii) dostupná odborná literatura, a dokonce i (iv) připomínky v rámci legislativního procesu předchozí novely AML zákona (zákon č. 368/2016 Sb.), které rovněž pracují s konkrétními typy subjektů.

Virtuální měny musí souviset s podstatou poskytovaných služeb

Definice osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou ne náhodou obsahuje slova „jako předmět své podnikatelské činnosti“. Tímto spojením AML zákon zdůrazňuje, aby činnost týkající se virtuální měny byla z pohledu daného subjektu základem/jádrem/podstatou jeho podnikatelské činnosti. Jinými slovy, kolem činnosti s virtuálními měnami by měla být postavena daná služba, kterou subjekt poskytuje svým zákazníkům (např. směna virtuálních měn, která generuje příjmy odpovídající poplatkům za dílčí transakce).

Naopak pro splnění této podmínky nestačí, aby subjekt byl podnikatelem a v souvislosti se svým podnikáním jakýmkoliv způsobem nakládal s virtuálními měnami (včetně případu, kdy pouze přijímá virtuální měny jako formu úhrady za své služby nebo zboží).

Opačný výklad by byl mimo jiné nepřijatelně extenzivní a v rozporu s čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, dle kterých může být veřejná moc uplatňována pouze na základě zákona. Povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a nelze připustit rozšiřující výklad, kterým se ukládá subjektu povinnost, jejíž nesplnění jde na jeho úkor. Jinými slovy, pokud by bylo možné pod „služby spojené s virtuální měnou“ podřadit jakoukoliv službu jakkoli spojenou s virtuální měnou, byl by to natolik široký výklad, že by došlo k porušení principu omezení veřejné moci.

Ostatně z žádných dostupných dokumentů nevyplývá a těžko lze dovodit, že by účelem dané právní úpravy bylo kompletní monitorování veškerých transakcí s virtuálními měnami, a to prostřednictvím AML/CFT legislativy (což by bylo faktickým důsledkem extenzivního výkladu předmětného ustanovení).

Uvedený výklad odpovídá i aktuálním FATF doporučením

V oficiálním dokumentu FATF (Guidance for a risk-based appropach, Virtual assets and virtual asset service providers — VASP) je uvedena definice VASP následující:

„Virtual asset service provider means any natural or legal person who is not covered elsewhere under the Recommendations, and as a business conducts one or more of the following activities or operations for or on behalf of another natural or legalperson:

i) exchange between virtual assets and fiat currencies;

ii) exchange between one or more forms of virtual assets;

iii) transfer of virtual assets;

iv) safekeeping and/or administration of virtual assets or instruments enabling control over virtual assets; and

v) participation in and provision of financial services related to an issuer’s offer and/or sale of a virtual asset.“

FATF tedy ani nenaznačil, že by uvažoval o doporučení monitorování všech transakcí týkajících se kryptoměn včetně případů, kdy podnikatel akceptuje kryptoměnu jako formu úhrady za poskytnuté služby nebo zboží.

Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že údajný výklad FAÚ, který se aktuálně šíří v zákulisí, je v rozporu se všemi uvedenými zdroji, včetně AML zákona, a jako takový je neudržitelný. Jakým způsobem zástupci FAÚ k uvedenému výkladu dospěli, není zřejmé. Více o výkladu AML zákona včetně odkazů na odpovídající zdroje se můžete dozvědět zde.

Pavel Urbaczka, advokát Blockchain Legal, advokátní kancelář s. r. o.

urbaczka@blockchainlegal.cz